Vojáci a
mágové se odjakživa neměli rádi. Jedni preferovali
řeč mečů a nožů, ti druzí se ubírali spíše kultivovanějším
a civilizovanějším směrem. Není tedy ani tajemstvím,
že tyto dvě znesvářené strany se moc rády nesetkávají.
Mágové si hoví ve svých honosných palácích obehnaných
modrozelenou manovou mlhou, ve které jsou zastřeny
všelijaká záludná kouzla a magické pasti. Vojáci
pak rádi popíjí někde v hospůdce, smějí se tomu
krátkému životu, kterým je bůh obdařil a plnými
doušky slaví každičký den, který se jim podaří přežít.
Dvě zcela odlišné rasy, dva zcela odlišné názory.
Ovšem i přes všechnu tu nenávist se objevili dva
rozumní, jeden z každého tábora, kteří si byli schopni
sednout k jednomu stolu a diskutovat. Alespoň dočasně.
Na jednom z mnohých sezení dostal vojevůdce Elynsynos
nápad, aby mu tehdejší arcimág Syrius vytvořil něco,
díky čemuž by jeho slova a povely vojákům byly slyšet
i za kopcem, na druhé vzdálené straně bojiště. Pro
mága triviální záležitost, stačilo prostě vykouzlit
hlasovou čočku, která dokáže udělat i z pískotu
malé myši nepředstavitelné burácení, při kterém
se i hory otřásají. Ovšem kouzlo je to pouze dočasné
a pomíjivé, vykouzlíš ho a zase se ztratí. A raději
si svázat ruce a nohy a utopit se v manovém jezírku,
než aby mág učil vojáka kouzlit. A tak přišel Elynsynos
s nápadem vložit toto kouzlo do kusu stočeného a
orezavělého plechu, dříve užívaného jako náprsní
plát brnění, toto kouzlo v něm jiným kouzlem zajistit
a tak vytvořit vůbec první amplión. Mezi vojevůdci
je to od té doby uznávaný předmět, díky kterému
se značně urychlilo rozdávaní rozkazů bojovým šikům
a tak se i zvedla účinnost velení.
Z poznámek vojevůdců:
S tímhle rozhodně nemůžete bojovat s vojáky v první
linii, pokud byste nechtěli, aby nepříteli popraskaly
ušní bubínky. Nelze regulovat hlasitost, proto jsem
teď taky hluchý jak poleno, a tak je nutné stát
někde v pozadí celého válečného dění, na pěkném
vyvýšeném místě, odkud je překrásný rozhled na bojiště
a odtamtud šeptat pokyny do ampliónu. Hlavně ŠEPTAT!!!!
Zařvěte do něj jen jednou a vojáci vás už podruhé
neposlechnou, nebudou mít čím poslouchat. |