V dobách
dávných, kdy oheň byl ještě vzácností a jedinou
šancí jak jej dostat bylo čekat na bouřku a doufat,
že Pytel s klacikem v ruce vztyčeným k nebi svede
blesk přímo do ohniště, kde stál. Jo, byly to težké
doby, kdy jsme museli jíst pobité nepřátele sirové,
neupravené, nenalíčené a hlavně bez oblohy. Och,
jak barbarské časy. Pak ale jednou přišel Zaslibena
s něčim, co změnilo průběh dějin. Vynález jež dal
oheň do každé jeskyně, útulného to domova každého
svobodnohorského poustevníka.
Jedná se o předmět malý, titěrný, až nevýrazný.
Skládá se z dvou částí: křemenného kamínku a křemenného
kamene. Oba mají hrubší povrch a tak jejich vzájemným
třením dosáhnete jiskry. A k čemu vám bude sloužit
jiskra??? No předce k tomu, abyste zapálili prd,
kterým podpálíte slámu a tu vložíte do ohniště,
kde už čeká naskládané dříví společně se zabitým
nepřítelem. Slámou nepodpálíte nepřítele, jak by
se mohlo zdát, nýbrž ono předem vysušené dříví a
pak už jen čekáte až nepřítel bude upečen. Přidáme
trochu exotického koření, potřeme omastkem a zhruba
8 hodin otáčíme k naprosté dokonalosti. Poté nakrájíme
zeleninu, kterou poházíme po zemi kolem uzeného
a máme prvotřídní stolování a teploučkou večeři
i s oblohou, splňující denní přísun kalorií.
Z chabé paměti kronikáře:
Ač mocný Zaslíbená dokázal tohoto vynálezu využít
k dobru svému jakožto i k dobru ostatních, mocný,
záludný a mocichtivý Syrius jej dokázal využívat
jen pro své vlastní zvrhlé úmysly. Jezdil po sousedních
zemích, vytahoval se, jak krásně si umí zapálit
prdy a požadoval naprosté podrobení sousedních království
tomu, co tančí s ohněm. Naneštěstí v mnohých případech
dokázal rozžhnout pouze nesváry a spory. |
